Škoda Felicia Kit Car byla nástupcem
nejen v soutěžích úspěšného modelu Favorit. V dobách, kdy vznikala, začínal motorsport ve Škodě nabývat
na rozměrech i důležitosti. Sportovní oddělení, s Pavlem Janebou v čele, již od roku 1993 používalo
plnohodnotné doprovodné vozy namísto dosluhujících Avií. Roku následujícího dostala zelenou "nová" velká
hala, jež nahradila dvě menší, opět velmi zastaralé. Samotný tým čítal okolo 30ti jednotlivců včetně
externistů a všichni pracovali za velkého nadšení...
Historie prvního mladoboleslavského kitu se začala rodit krátce
po náběhu sériového modelu do výroby. Roku 1994, kdy bylo nad Slunce jasné, že FIA připravuje novou
kategorii, která by byla "aktuální" právě pro Felicii a jejíž působnost měla brzy započít, se Škoda
rozhodla využít nabízených možností větších úprav dané třídy. Ve fázi počátečního vývoje Motorsportu
vypomohl pracovník vývojového týmu Česany pan Daniel Petr. Petr navrhl rozšíření předních blatníků a
zadních postranic. Podobně i nárazníky a díly související nesly jeho rukopis.
Motorizace Felicie vycházela ze sériového hliníkového
bloku 1300ccm. Čtvercový motor měl oproti "základu" upraveno sání a úplný výfuk. Vůz mohl být již od
počátku osazen dvěma deriváty škodováckého motoru - verzí 1300ccm a také 1500ccm, která vznikla vložením
valců s funkčním průměrem 78mm a současně změnou zdvihu na shodnou hodnotu. Konstrukční nevýhodou agregátu
byl oproti konkurenci nižší počet ventilů - 2 na válec. Handycap vedl zástupce Škody k jednání s FIA
ohledně možnosti zvětšení průměru ventilů u 8V pohonných jednotek. Škoda uspěla a stejně jako všichni
ostatní používající 8V motory mohla ve svém modelu podniknout potřebné zásahy ku zvýšení výkonu.
Výběrové řízení na zařízení ohledně vstřikování paliva vyhrála italská společnost EFI prostřednictvím
dánského zástupce Olle Boula. Elektronicky řízené 8mi bodové vstřikování společně se zapalovacím systémem
Euro 4 nahradilo klasické karburátory.
Vzhledem ke zbytečné vzdálenosti, kterou musel Dán za Motorsportem cestovat, přebrali jeho problematiku
Ing. Brázdil a Josef Pilch. První verze motorů používaly zapalovací svíčky Champion. Ojnice dostaly
pevnější ocel a stejně tak i klikový hřídel Závodní 1,3ka dávala výkon 108kW při 7800rpm. Silnější 1,5ka
se mohla pochlubit 122kW při 7500rpm, přičemž oba motory měly stejné využitelné pásmo otáček 5550-7700rpm.
Převodovka vozu byla šestistupňová "H" odvozená ze závodního
Favoritu sk. "A" u níž byl pomocí dvou speciálních mezikusů získán prostor pro vložení 6. stupně. Po
"přechodu" převodovky z předchozího modelu bylo z důvodu přenášení větších momentů provedeno zesílení
zubů. U prvních převodovek zajištovala plynulé spojení agregátů jednokotoučová spojka Sachs vycházející
ze sériové spojky pouze s rozdílem tuhosti vypínacích pružin.
Již během prvních zkušebních jízd, které se uskutečnily v rámci
továrny na zkušebním polygonu pro nová vozidla, začaly praskat unašeče na výstupu z převodovky. S vědomím,
že až vše vypraská, tak se jede domů, tým odjel do jižní Francie na testy. Po dvou dnech jinak úspěšných
testů se škodováčtí opravdu vrátili zpět do Mladé Boleslavi. Ihned po návratu začali komunikovat s firmou
Sadev ohledně odstranění konstrukční vady. Bohužel, vše trvalo déle než se předpokládalo, tudíž samotná
premiéra Felicie byla přesunuta z Rallye Monte Carlo na Švédsko 95, kde byl předpoklad nižšího namáhání
problematického unašeče.
První ostrý start, kde se mimo jiné tým poprvé představil v ucelené kolekci
oblečení, proběhl tedy ve Švédsku. Krom tradiční české dvojice Sibera - Triner se na domácích tratích s
Feldou ukázal také Björn Johansson, který pilotoval stejně jako Sibera verzi 1500ccm. Triner vodil slabší, leč spolehlivější 1,3ku. Úvodní sezóna byla podle slov pana Pavla
Janeby zkušební, čemuž odpovídaly výpadky zaviněné syrovou technikou (Portugalsko - 2x Převodovka,
Corsica - Sibera - motor / Triner - tlumiče), na druhou stranu výsledky v Argentině (Sibera 4. a Triner
6. celkově) a ve Finsku (Sibera 10. a Triner 11. celkově) byly slušným příslibem. Nutno říci, že v
průběhu premiérové sezóny došlo k unifikaci pohonných jednotek na motory o objemu 1500ccm.
Rok 1996 byl pro škodovácké kity vůbec nejúspěšnější. Bylo to dáno
jednak vychytáním počátečních mušek projektu, stejně tak jako přechodem na motor VW 1,6 8V. Koncernový
agregát s litinovým blokem měl o 6kW výšší výkon než 1,5ka (celkem tedy 128kW), shodný točívý moment,
ale hlavně širší pásmo využitelných otáček (5550-8500rpm). Nový motor využíval rovněž nové dvoulamelové
suché spojky AP Racing. Změna se týkala také vstřikovací soustavy (EFI - EURO96) a zapalovacích svíček -
nyní NGK.
Cesta za titulem v F2 započala na Rallye Monte Carlo, kde tradiční české duo obsadilo první dvě místa ve
skupině. Největší konkurent SEAT řešil problémy s příliš čerstvou Ibizou Kit Car. Portugalsko bylo opět
triumfem Škody. Sibera zakončil soutěž 6. celkově, Triner mu sekundoval 10. příčkou. Roku 1996 program
Škody Motorsport poprvé zavedl tovární Felicie do oblasti Austrálie a Oceánie. Na Novém Zélandu se Češi
neproslavili jen dobrými výkony. Na co oceánští přátelé určitě nezapomenou je triumfální příjezd Emila
Trinera pro 9. místo na slavnostní rampu (video).
Vystoupení v Australské soutěži rovněž přineslo cenné vítězství ve skupině a tím i získání dobrého renomé
v zemi klokanů. Pravidelně bodující kity od SEATu se pro změnu vyznamenaly na domácí Catalunyi, což mělo
za následek přesunutí bojů o titul v F2 až na závěrečný podnik - RAC Rally.
Před samotnou soutěží proběhla v rámci evolučního vývoje agregátu modernizace pístních čepů. Již při
testech pístní čep vyjel a začal uhryzávat válec bloku, což způsobilo průnik oleje do spalovacího prostoru…
Rozhodující podnik se zcela vyvíjel v režii Škody. Stig Blomqvist vodil Felícii na 3. místě celkově, Pavel
Sibera jednu pozici za ním. Další jezdci Motorsportu již na body nedosahovali (Triner OUT - Rozvody,
Bernard Münster nestačil), ale pro zisk titulu pozice Stiga a Pavla stačily... V rozhodující okamžik ale
přišla ohromná smůla. Pár vložek před cílem praskl Siberovi zmiňovaný pístní čep a rychlý Čech tak musel
odstoupit. Blomqvist dovezl svůj speciál do cíle na bronzové pozici, přesto, titul padl do klína SEATu.
Díky tehdejší klasifikaci se před naši značku ještě přehoupl Volkswagen. Španělská sestra Škody ke všemu
titul získala především zásluhou pravidelně bodujícímu "Nkaři" andorského původu, Ferrana Fonta s Ibizou.
Závěrečná sezóna v rámci továrních startů Felicie Kit Car proběhla
roku 1997. Ročník, kdy světlo světa poprvé spatřily speciály skupiny WRC, pro český hatchback začal opět
velmi slibně na Rallye Monte Carlo. Celkové 11. a 12. místo před SEATy se jevilo jako zadosti učinění.
Následovala řada více či méně pěkných výsledků až do finské rally, kde se vedle Felinek ukázal Pavel
Sibera s nástupcem - Octávií Kit Car...
Škoda Felicia Kit Car byla a stále je skvělým nástrojem do
rukou zkušených i nově začínajících jezdců, vždyť na tomto voze vyrůstal Roman Kresta, Jarda Starý či
Pavel Valoušek. Současné ceny speciálu se pohybují v rozmezí od 850 000 do 1,7mil Kč podle motorizace,
rodokmenu a počtu náhradních dílů. Brány Škody Motorsport opustilo 48 karoserií.
Tento profil by nevznikl bez pomoci Pavla Janeby,
rodiny Dorotků (S2 Design Mladá Boleslav) a
knihy Škoda Felicia
a Octavia Kit Car od Maria René Cedrycha.
Všem mnohokrát Děkuji.
Pozn: Profil je stále ve fázi vývoje. Krom podrobnější technické tabulky včetně fotek,
přibude i rubrika názory jezdců... To jen abyste se měli neustále na co těšit:)
copyright 2006 - KALIVODA Constructions